Obři pro Hvězdárnu Jaroslava Trnky ve Slaném - 25.6.2023
Okna do vesmiru dokoran, aneb 60 let hvezdarny ve Slanem Psal se rok 1964 a muj tatinek me jednoho dne spolu s kamerou a stativem nalozil do nasi Tatry 57 A z roku 1939. Mel jsem na sobe bezny dress code deti te doby: streetwear - cassual, tedy teplaky, a vyrazili jsme na nataceni. Byla to moje prvni role v komparsu! V te dobe uz rok stala v nasem meste hvezdarna. Byla mala, ale nase. A diky peci mesta je porad nase! Vybudovali ji obcane a skolni zaci v akci „Z“, kopuli vyrobili v ucnovskem stredisku CKD Slany. Ten film o nasem meste jsem videl poprve pred dvema lety. Zachoval se diky kamaradovi Jirkovi Husnikovi, ktery ten film zdigitalizoval a pozdeji zrestauroval a zachranil zvuk. Je to hrany dokument, jehoz zakladni nosnou linkou a pojitkem je prave ta nase hvezdarna. Na filmu spolupracoval s mym tatou take tatinek Jirky Husnika, se kterym v te spolupraci pri nataceni pokracujeme ve stopach nasich otcu. A tak jsem mel velikou radost, kdyz se na oslave 60 let hvezdarny v Kralovskem meste Slany v nove zrekonstruovane "Kumpanove zahrade" promital ten tatuv film. A kdyz se to krasne nedelni cervnove odpoledne roku 2023 chylilo k veceru a na zahrade se rozsvitila obrovska nafukovaci maketa Zeme spolu s maketou Mesice, na nebi vysel krasny srpek jeho predlohy, tak my vsichni jsme byli v jedne velke hvezdarne s otevrenym oknem do vesmiru. Jmenem meho tatinka ze srdce dekuji. Standa Berkovec (proklikem tátův film "oživne"!!!) Hvezdarna Jaroslava Trnky ve Slanem (www.hvezdarna-slany.cz) Historie hvezdarny V kvetnu roku 1963 byla slavnostne otevrena Lidova hvezdarna ve Slanem. Sve ctyricate vyroci oslavila pod nazvem Mestska hvezdarna Slany. Vlastni myslenka stavby hvezdarny se zrodila v polovine padesatych let minuleho stoleti, kdy ve Slanem pracoval relativne pocetny astronomicky krouzek, ktery dlouha leta vedl pan Pavel Cada. Krouzek poradal besedy u dalekohledu, prednasky ve Slanem a okoli, spolupracoval s Domem osvety a se Spolecnosti pro sireni politickych a vedeckych znalosti. V inventari bylo nekolik malych prenosnych dalekohledu, ktere se prevazne pouzivaly pri osvetove cinnosti v okolnich vesnicich. Jako domovskou pozorovatelnu vyuzivali slansti skolu na Hajich, kde meli na stresni nastavbe upraven vikyr, z ktereho provadeli pozorovani pomoci 12 cm zrcadloveho dalekohledu. Casem se staly tyto prostory pro astronomicka pozorovani nevhodne a krouzek zacal usilovat o vybudovani vlastni hvezdarny. Pochopeni tehdy nasel jak u pracovniku narodniho vyboru a nutne i stranickych zastupcu, ale i u mistnich obcanu. V akci "Z" byly odpracovany tisice brigadnickych hodin a na pracich se podileli nejen clenove krouzku, ale i zaci mistni skoly a zamestnanci ruznych podniku. Jako nejvyhodnejsi poloha pro stavbu bylo vybrano misto vzdalene jen nekolik stovek metru od puvodni pozorovatelny. Pomalu se zacal rysovat vzhled budouci hvezdarny - kopule o prumeru 5,8 m, klubovna, prednaskovy sal, temna komora, kancelar a knihovna. Hvezdarna se postupne stala jednou z dominant mesta a pravem na ni byli slansti pysni. V kopuli byl umisten Zeissuv refraktor o prumeru objektivu 110 mm s ohniskovou vzdalenosti 2040 mm a paralaktickou montazi. Krouzek zakoupil tento dalekohled za velmi vyhodnych podminek z pozustalosti clena CAS Dr. Josefa Lachouta. Spolu s dalekohledem koupil krouzek i fotografickou komoru a astronomicke hodiny. Hvezdarna dlouha leta vyvijela svou popularizacni cinnost ve spolupraci s odbornymi pracovniky na prazske lidove hvezdarne, coz se projevilo vzestupem odborne cinnosti astronomickeho krouzku. Krome beznych besed a pozorovani dalekohledem se hvezdarna zapojila i do odbornych celostatnich pozorovani. Hlavnim tematem pozorovani se stalo systematicke zakreslovani slunecni fotosfery. Hvezdarna se zabyvala jeste dalsimi pozorovacimi ukoly a to predevsim pozorovanim zakrytu hvezd Mesicem, pozorovanim meteoru a pozorovanim promennych hvezd. Aktivitu hvezdarny zajistovalo v sedmdesatych letech 120 aktivnich spolupracovniku. Po uspesnych sedmdesatych letech prisla stagnace let osmdesatych a postupny upadek na pocatku let devadesatych. Hvezdarna zacala ztracet svoji vyjimecnost jako odborne pracoviste a zaroven se zacala vytracet i podpora vsech zajmovych skupin, ktere se vetsinovou merou podilely na jejim provozu. Hlavni pricinou sestupne tendence byl fakt, ze nebyla venovana dostatecna pozornost praci s mladezi. Tato skutecnost vedla az k tomu, ze se pocatkem devadesatych let nenasel nikdo, kdo by hvezdarnu dale provozoval a situace byla natolik zalostna, ze se zrizovatel snazil najit nejaky alternativni zpusob vyuziti jejich prostor. Nabidku prijala rockova kapela se zamerem vyuzivat prostory hvezdarny ke zkouseni svych nahravek. Interier hvezdarny a zbyly inventar dostal casem patricne zabrat a chatrajici hvezdarna se stala tercem najezdu zlodeju, kteri se ji pokouseli po kouscich zpenezit v nedaleke sberne surovin. Nekteri pronikli az do budovy, kde doslo k devastaci interieru a pristrojoveho vybaveni. Tehdy stala hvezdarna jen nepatrny krucek od sveho zaniku. Zdalo se, ze nadeje na znovuotevreni hvezdarny je beznadejne ztracena. Nastesti se naslo nekolik nadsencu, kteri meli zajem na tom, aby hvezdarna opet vzkvetala a stala se astronomickym centrem celeho regionu. Najit podporu pro tento slozity a dlouhodoby ukol vsak nebylo jednoduche. Bylo nezbytne presvedcit provozovatele, ze tento smely zamer povede ke znovuoziveni kulturne vzdelavaciho zarizeni a ze hvezdarna opet zaujme pozici uznavane instituce.
